Navigace

Nový studijní program Inteligentní budovy na ČVUT v Praze

Do konce března probíhá příjem přihlášek do nového dvouletého magisterského studijního programu Inteligentní budovy, který bude společně vyučován stavební, strojní a elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze. Na nový program jsem se zeptali koordinátorů z jednotlivých fakult, prof. Ripky, prof. Kabeleho a doc. Bašty.

Koordinátory programu na jednotlivých fakultách jsou:
prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. - fakulta elektrotechnická, vedoucí katedry měření, interní člen vědecké rady FEL
doc. Ing. Jiří Bašta, PhD. - fakulta strojní, vedoucí ústavu techniky prostředí, člen grémia vedoucích FS
prof. Ing. Karel Kabele, CSc. – fakulta stavební, vedoucí katedry technických zařízení budov, člen grémia děkana FSv, člen komory akademických pracovníků AS FSv, předseda pedagogické komise AS FSv

Za redakci TZB-info jsme se zeptali:

  1. Co nového přináší Vašim klasickým fakultním studentům tento mezifakultní studijní program?

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Především právě ty přesahy do stavebnictví a technických zařízení budov. Naši bakaláři mají solidní základy z elektrotechniky a informatiky, stavařské a strojařské předměty pro ně budou většinou naprosto nové. Absolvent pak bude např. schopen vést tým složený z projektantů různorodých profesí a „nenechat se opít rohlíkem“.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Pojem inteligentní budova (IB) chápeme především jako budovu s velmi pokročilým systémem řízení, regulace, monitoringu (umělá inteligence) bez nutnosti zásahů člověka spolu se systémovým řešením strojních zařízení budovy. Nutná je zde především inteligentní integrace zařízení do stavebních prvků a vhodný výběr stavebních materiálů včetně vhodného koncepčního řešení objektu vzhledem k jeho budoucímu užívání a provozování integrovaných systémů.
    Z definice inteligentních budov tak vyplývá i výrazné rozšíření znalostí a celkového koncepčního pohledu studentů o záležitosti stavebních konstrukcí a stavby jako takové, které poskytuje Fakulta stavební a o znalosti z oblasti pokročilých systémů řízení, umělé inteligence a komunikace, které zajišťuje Fakulta elektrotechnická. Znamená to, že oproti našim studentům Techniky prostředí, sice absolventi IB nezískají tak podrobné a hluboké znalosti v oblasti pouze techniky prostředí ale ucelený, průřezový přehled ve všech potřebných oblastech včetně Techniky prostředí staveb.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Jeden z důvodů, proč vzniklo strukturované studium (bakalářské a navazující magisterské) bylo umožnit studentům, aby si upravili svoje studijní zaměření na základě znalostí získaných v prvních letech studia. V mnoha případech si student najde „svoje“ téma teprve v průběhu studia a pochopitelně ti, kteří se vzdělávají v oblasti, ke které mají blízko, dosahují lepších studijních výsledků. Mezifakultní program tak nabízí těm studentům, kteří mají zájem o prohloubení svých znalostí v oblasti inteligentních budov, širší interdisciplinární pohled na problematiku.

  2. Můžete v krátkosti shrnout soubor znalostí, které „vkládá“ do programu Vaše fakulta?

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Fundament je shrnut do pouhých tří povinných předmětů (Informační a znalostní systémy, Senzory a sítě, Rozvody elektrické energie a pohony), na které ale navazuje celá řada předmětů volitelných. Ty jsou už ale vybírány z toho, co fakulta nabízí všem studentům.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Naše fakulta přispívá průřezovým vzděláváním v oboru Techniky prostředí staveb s tím, že se v oblasti řízení a regulace vhodně doplňuje s předměty, zajišťovanými Fakultou elektrotechnickou.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní pohled na budovy, je těžištěm přínosu fakulty stavební právě tento úhel pohledu stavebního inženýra, který musí umět řešit koncepci jednotlivých energetických, ekologických a informačních systémů budovy a vlastního konstrukčního stavebně-technického řešení budovy ve vzájemně vyváženém přístupu. Tento přístup se někdy označuje integrované navrhování budov. Podmínkou schopnosti tohoto přístupu je pochopitelně znalost jednotlivých systémů z hlediska navrhování i provozování. Nástrojem k získání schopnosti integrovaného pohledu na navrhování budov je soubor předmětů, vyučovaných na fakultě stavební, zaměřených na získání znalostí v oblasti technických zařízení budov, stavební tepelné techniky, udržitelné výstavby, hodnocení energetické náročnosti budov a energetického auditorství . Na výuce se nejvíce podílejí katedry Technických zařízení budov a Konstrukcí pozemních staveb.

  3. Jaké předpoklady za Vaši fakultu musí mít budoucí student?

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Hlavně zájem a motivaci. Program je vhodný pro ty, kteří nechtějí být jen úzkými specialisty, ale chtějí získat široký základ. Ten je v dnešní době dle mého názoru velmi důležitý i z hlediska flexibility na pracovním trhu.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Jediným předpokladem, který vyplývá ze zákona, je ukončené bakalářské studium a získaný titul Bc. Vše ostatní již záleží na studentovi, jak uspěje u přijímacího řízení. Podstatné je, že v rámci bakalářského studijního programu nemusel studovat např. Techniku prostředí ale mohl studovat jakékoli jiné obory. Na základě toho se mu v rámci přijímacího řízení upraví studijní plán tak, aby si potřebné odborné znalosti z oborového bakalářského studia doplnil v průběhu navazujícího magisterského studia IB.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Podmínkou pro podání přihlášky ke studiu je úspěšné absolvování bakalářského studia. Předpokládá se, že uchazeč o studium na fakultě stavební bude mít kromě všeobecných studijních předpokladů znalosti v oblasti konstrukcí pozemních staveb a technických zařízení budov v rozsahu odpovídajícím výuce v bakalářských studijních programech Stavební inženýrství, obor Konstrukce pozemních staveb nebo Architektura a stavitelství. Doporučené studijní plány pro absolventy jednotlivých fakult jsou sestaveny tak, aby např. studenti fakulty stavební již znovu neopakovali problematiku konstrukcí pozemních staveb a technických zařízení budov, vyučovanou v bakalářském studiu,ale aby si prohloubili znalosti v oblasti elektrotechnického a strojního inženýrství. Obdobně je tomu pro studenty ze strojní resp. elektrotechnické fakulty.

  4. Vzhledem k tomu, že bude student kmenově veden na té fakultě, kde se ke studiu programu přihlásí, nabízí se samozřejmě otázka: „Bude rozdíl mezi studenty, kteří jsou přihlášeni na jednotlivých fakultách?“

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Určitě, minimálně rozdíl daný růzností bakalářských programů, které absolvovali. Doufám ale, že vytvoří dobrou partu a budou se vzájemně obohacovat.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Samozřejmě, že rozdíly budou. Studijní programy na fakultách jsou koncipovány s ohledem na budoucí potřeby a předchozí znalosti. To znamená, že studijní plány na Fakultě strojní vycházejí ze vzdělanostních požadavků, které jsou kladeny na bakaláře obecně především na strojních fakultách v ČR.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Magisterské studium tohoto typu nepředpokládá, že všichni absolventi budou mít zcela stejnou bázi znalostí a schopností. Program je postaven tak, že blok 9 společných předmětů zajišťuje základní shodnou úroveň všech absolventů a velký výběr volitelných předmětů pak umožňuje každému studentovi profilování se v oblasti, která ho zaujala. Magisterské studium v současném pojetí si klade za cíl učit studenty řešit daný problém tvůrčím přístupem a nikoliv nadměrně zvyšovat encyklopedické znalosti.

  5. Z Vašeho pohledu je impulsem pro tento nový obor požadavek praxe nebo spíše vývoj vědeckého poznání?

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Jednoznačně požadavek praxe, podobné studijní obory existují v zahraničí již delší dobu, My jsme, pokud vím, v Čechách první. Velké firmy (v ČR naposled Siemens) zakládají divize inteligentních budov. Výzkum v této oblasti na fakultách již delší dobu úspěšně probíhá, promítá se ale hlavně do studia doktorandského. Samozřejmě i studenty magisterských programů zapojujeme do výzkumných projektů, kvůli tomu by ale nebylo třeba zakládat nový program.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Domnívám se, že obojí. Praxe nás často oslovila s potřebou odborníků, tj. absolventů se širokým průřezovým přehledem a nikoliv odborníků v podobě úzkých specialistů. Kolegové z praxe žádali odborníky pro návrh, realizaci a řízení moderních budov, včetně zajišťování vývoje a výroby prvků pro inteligentní budovy. Poukazovali na mnohdy neopodstatněný boj mezi jednotlivými profesemi, vyplývající z nedostatečné znalosti druhé profese. Absolvent IB by naopak se svým širokým odborným rozhledem měl profese stmelovat.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Impulsem pro vznik tohoto programu je nutnost reagovat na realitu současného stavitelství, kdy budovy jsou komplikovanými technologickými objekty a ukazuje se, že jednostranný pohled vede k neekonomickým a někdy bohužel zcela nefunkčním řešením. Velkým problémem, který u současných budov vnímám, je jejich provozování, kdy v mnoha případech se nevyužívá schopností řídících systémů, což vede ke snížení komfortu a zvýšení energetické náročnosti. V souvislosti s energetickými audity a novým hodnocení energetické náročnosti budov se tyto chyby objevují stále častěji a je naším úkolem připravit budoucí inženýry tak, aby se jich ve své práci mohli vyvarovat. Abych Vám odpověděl na otázku jasně – dle mého názoru se jedná o požadavek praxe. Cílem tohoto programu je vychovávat především absolventy pro praxi, i když pochopitelně pro některé se stane životní cestou i vědecká dráha.

  6. Máte nějaké poselství pro ty, kteří o přihlášce uvažují?

    prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.: Nelekejte se termodynamiky, je to krásná disciplína; nemůžete řídit vytápění a klimatizaci bez znalostí základních fyzikálních principů. Studijní program je vhodný i pro hotové inženýry – máme několik takových zájemců, které bude podporovat jejich zaměstnavatel. Pedagogové i studenti budou podpořeni štědrým grantem z projektu OPPA, ze kterého budeme hradit drahé zahraniční knihy, tvorbu studijních pomůcek, tuzemské i zahraniční exkurze a stipendia nejlepším studentům.

    doc. Ing. Jiří Bašta, PhD.: Neváhejte a přijďte studovat perspektivní obor IB. Veškeré odborné i lidské zázemí od nás dostanete, a když k tomu přidáte obecnou slušnost a touhu po neustálém vzdělávání se, tak jistě uspějete.

    prof. Ing. Karel Kabele, CSc.: Přeji všem budoucím studentům, aby měli vůli studovat, mysl otevřenou novým podnětům a samozřejmě také trochu toho nezbytného štěstí při zkouškách.

Děkuji za Váš čas a přeji všem hodně invence a vůle.

Za redakci TZB-info se ptala Ing. Dagmar Kopačková

Loga sponzor - OPPA, Praha, EU

Aktuality

Vloženo: 7. 11. 2017
Vloženo: 31. 8. 2017
Vloženo: 14. 6. 2017

©2009 - 2016 Katedra měření, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická